Jako dnes, když mi manžel volal, že zemřel Richard Hes, bylo mi skutečně smutno. Jako náctiletá jsem hltala UNO. Milovala jsem jejich tanec, kostýmy, hudbu, na kterou tancovali...
A potajmu jsem milovala i Richarda Hese. Tajným snem bylo přinejmenším tančit v UNU...
Ano, jeho odchod se dal díky životnímu stylu a nynějším okolnostem očekávat...
Ano, každý svého štěstí strůjcem...
Ovšem to nic nemění na faktu, že odešel talentovaný muž v nejlepších letech, táta dvou kluků.
Jeho umělecká stopa tu zůstane navždy a můžeme za ni poděkovat.
Alespoň já určitě děkuji.
Odpočívej v klidu a pokoji...