Uchazeči o práci, trhni si nohou

Mnozí z vás s tím mají jistě svou vlastní zkušenost. Někteří možná i tu opačnou...

Jistě jste se někdy ucházeli o práci. Našli jste inzerát, napsali jste průvodní či motivační dopis, přiložili životopis, poslali na uvedenou emailovou adresu a čekali. Den. Dva. Nic. Týden. Dva. Nic.
Pak člověk pochopí, že se již nikdo neozve, že čekání je marné. Že možné těšení se na případnou změnu je marné taky.
Myslím si, že pokud firma nabízí pracovní pozici, tak i přes to, že se jí na jedno jediné volné pracovní místo přihlásí i tisíc uchazečů, by měla jednoduše odpovědět všem. Klidně na základě toho, že každému přijde odpověď v podobě třeba automatického emailu ve znění asi takovém, že : Děkujeme za Váš zájem, pokud budete splňovat námi zadaná kriteria, postoupíte ve výběrovém řízení dále, ozveme se do týdne... Třeba. Prostě a jednoduše. No, pokud nechtějí, nemusejí ani děkovat... Žádná pracovní síla tím nemusí být vytížena! Jistě o to zde běží, nejspíš. Automatická odpověď není úplně ideální, ale je to odpověď aspoň nějaká. Budeme-li solidární s budoucím potencionálním zaměstnavatelem, tak by mu mohla na několik dní jedna pracovní síla chybět, protože by po celou pracovní dobu odpovídala na emaily, které by nevyhovovaly na nabízené pracovní místo.
 A v případě, že uchazeči takovýto email dojde, tak ví, že jeho žádost došla tam, kam ji poslal. Jenže, o to zde neběží, ale bylo by to vhodné, myslím si...
Myslím si, že je to vše v rámci slušného chování a obyčejné úcty k lidem jako takovým. Ne k lidem jako ke kusům...
Pokud někdo sám iniciativně rozesílá emaily s žádostí o práci a nedostane se mu odpovědi, tak zde to nyní nekomentuji. Ano, je to nevyžádaná pošta. Nicméně, když se takovýto email dostane do pošty mně, já slušně odpovídám všem. Chápu totiž situaci na trhu práce  a je mi úplně jasné, že ten, kdo mi poslal dotaz na volné pracovní místo k tomu měl důvod...
P.S. Ano, vím, že některé firmy  odpovídají uchazečům všem. Jen je jich opravdu zatraceně moc málo.
Visela si za vitrínou na úřadě nabídka,
zašlá byla, zaprášená, prostě stará povídka...
Přidali k ní hnedka vedle,
na krásném čistém papíru,
nabídku, co hned skočila do ruky všem na míru.
Porvali se o ni všichni vzápětí na chodníku,
ležela tam roztrhaná, byla jako z cedníku.
"Uff, jsem tu sice stálice a nechválí mě velice,
ale neskončím dorvaná jak samice...",
pomyslela si zaprášená papírová úřednice.