Motivační dopis
Tak abych se vrátila k tomu dopisu... Hodinu si tady lámu hlavu nad tím, jak se vychválit tak, aby to vypadalo přirozeně. Jakože to jde ze mě. Že to ze sebe nelámu, netlačím. Že fakt chci doplnit pracovní tým... Že chci být a budu nepostradatelnou součástí pracovního týmu a kolektivu... Fakt to někoho natolik zaujme, že mě pozve na pohovor ??? Jednou, když jsem procházela pracovní nabídky jsem našla volné pracovní místo v uklízecí firmě a požadovali motivační dopis. Dost mě to zarazilo. Co by tam chtěli napsat? Jakože mým snem vždy bylo perfektně někomu poklidit, vyluxovat, umýt okna, vyblýsknout wc misku??? Celkem chápu, že je potřeba, aby se k životopisu napsalo nějaké to slovo, nějaká ta věta... Když totiž uchazeč o zaměstnání píše rovnou bez velkých a malých písmen, bez háčků a čárek, nehledí na odstavce a o hrubkách ani nemluvě ( zde bych vynechala všechny skupiny -dys- , ty si totiž dokážou pomoci nebo mají alespoň nějakou úpravu a nepíšou jako z kravína ) , tak pak záleží na oné pracovní pozici, co obnáší...a nebo to třeba bude nějakému zaměstnavateli stačit... Tak možná proto potřebovali v uklízecí firmě motivační dopis... Setkala jsem se totiž s tím, a jistě mi dáte za pravdu, že tak jako jsou vizitkou vaše nehty, boty, upravenost, vůně.... Tak je to i s životopisem a onou žádostí o práci. Ale zase zpátky. Já se tak neumím chválit! Když na to přijde, najednou, jako bych nic neuměla! A že toho umím! Umím perfektní svíčkovou! Teda, minule na horách říkali, že mají v bříšku jako v pokojíčku. I domácí knedlíčky byly. A taky si umím přivrtat poličky. Pepa povídal, že Ilonka by to nikdy nezvládla. A taky si v pohodě zapojím pračku, vyměním vypínač, žárovku v autě, stěrače, vymaluju... Když na to koukám, asi budu OSVČ hodinový manžel a nebudu muset smolit motivační dopis... Ach jo. No nic. Takže. Co umím, už mám. Co neumím, ale tady už umím, mám taky. Že posílím tým, mám taky. Že budu pracovat flexibilně, koligiálně a s nasazením učit se novému, taky. Kašlu na to. Možná budu čůrat proti větru, ale napíšu to podle sebe úplně lehce a obyčejně bez strojených "manažerských" , " brainstormingových" keců (mimochodem nesnáším "teambuilding" - mám proti těmto termínům averzi). Napíšu to bez chyb, hezky lidsky. Mně by vlastně ani nevadilo psát nějaký dopis. Mně přijde, že se nějak přeceňuje jeho síla, jeho pozice. Každého, koho se zeptám, stresuje, že má smolit nějaký motivační dopis. Jakoby nestačil stres sám o sobě z toho, že na trhu práce není práce, že trh práce by měl být označovaný trhem nepráce. Nikdo ho nepsal sám! Každý s ním potřeboval pomoci, minimálně jednou... Jakoby nestačilo pár řádek na představení a zbytek strojených keců si každý může domyslet, ne? Protože je to pořád stejné a dokola, tralala... Tím se zase dostávám na začátek, kdy pátrám po podstatě motivačního dopisu... Za mě by tedy stačil vypracovaný životopis a pár lidských řádek bez strojenosti a uniformity, stejně z toho nikdo nepozná, jaký člověk doopravdy je... Chápu, že to slouží k oddělení "zrna od plev" ... Ale k tomu je stejně lepší ukázka lidská než strojená, protože když se na stole sejde deset přes kopírák stejných motivačních keců, pozvou si na pohovor deset přes kopírák stejných obleků a sukní. Aha, tím jsem se dostala asi k jádru pudla. Nemá smysl, aby lidi jako já smolili motivační dopis, o nás "nikdo" nestojí...
Takže aspoň k něčemu jsem došla... Jdu zazvonit na Pepu s Mařenkou, že jsem našla inzerát...ať si napíší...ale ať se mi nepoperou...
Renáta Čechová
Výsledek politického myšlení : všechno vím, všechno znám, všude jsem byl, všude můžu...
Tolik slovních konfliktů jsem snad nikdy neslyšela a nečetla. Tolik vyhrožování, že si někdo někoho vyškrtne z přátel na FB jen proto, že má na imigraci jiný názor. Tolik zbytečných hádek u piva.
Renáta Čechová
Kouřit nebo nekouřit v restauracích a nový Bond
Kouřit nebo nekouřit v restauracích a hospodách a barech? Včera večer jsme šli s manželem po premiéře bondovky Spectre na jedno...
Renáta Čechová
Staré, dobré piškoty a elita národa...
Staré, dobré piškoty a elita národa... Myslela jsem, že je to jen ojedinělá chyba ve výrobě. Stane se. I mistr tesař se utne.
Renáta Čechová
A jak jsem se do toho bříška vlastně dostala?
A jak jsem se do toho bříška vlastně dostala? Lehčí bylo odpovědět, jak ses z toho bříška dostala...
Renáta Čechová
Kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem
Nechci být starej, říkává můj muž, když mě slyší, jak každý týden trpělivě babičce vysvětluji, jak se telefonuje.
Renáta Čechová
Richard Hes
Některé odchody slavných mě nezasáhly. Nechaly mě citově nezúčastněnou... Některé mě zasáhly.
Renáta Čechová
Chuťová žízeň
Vzala jsem Adama k Mekáči. Zasvítily mu oči blahem ( láme mě k návštěvě této restaurace kdykoli jdeme okolo ), maminka vystoupala na Olymp, měla svatozář, byla nejlepší, udělala si červený puntík velikosti maxi dýně. No prostě, nevybočila ze standardu.
Renáta Čechová
Spát v MHD? Jen pro někoho.
V ranních hodinách se většinou cestující MHD poznávají. Alespoň v menších městech nebo okrajových částech měst větších. Osazenstvo zastávky bývá po většinu dní v týdnu stejné.
Renáta Čechová
Uchazeči o práci, trhni si nohou
Mnozí z vás s tím mají jistě svou vlastní zkušenost. Někteří možná i tu opačnou...
Renáta Čechová
Zvládneme holt všechno
Ráno vypadalo na běžný pátek. Třináctého taky nebylo, sice pověrám o třináctce připadající na pátek nepřikládám žádnou váhu, nicméně jsem se v polovině dne pohledem do kalendáře ujišťovala, že tam není. Nebyla.
Renáta Čechová
Zamést si před vlastním prahem
...jak lehký úkol. Vezmeme smetáček a lopatku,na ně nameteme prach a kamínky a vysypeme do koše. Hotovo. Uklizeno.
Renáta Čechová
Od podprsenky ke klepetům
Došla jsem k závěru, že nákup spodního prádla je nutný. Ovšem nepotřebuji spodní košilku, aby mi netáhlo na záda a nenachladily se mi ledviny, těch mám dost. Potřebuji hezkou podprsenku a k tomu ladící kalhotky. Udělám si radost. Nejen sobě, to dá rozum, nejsem sobec, tolik peněz! Manžel má dnes narozeniny, zabiju dvě mouchy jednou ranou...
Renáta Čechová
"No jo paní, ale když vy nechodíte na íméééjl."
"Teto, smlouva jen tak zrušit nejde. Je tu psáno, že máš čtyřměsíční výpovědní lhůtu. V nějakých, jimi interně posouzených situacích možná dva."
Renáta Čechová
Od voleb se nedívám na zprávy...
Možná budu někomu připadat jako neandrtálec. Někoho překvapím natolik, že si již ode mě nepřečte ani řádku. Někdo si řekne, jak je možné, že mladá žena se nezajímá o situaci ve státě! I tak to risknu.
Renáta Čechová
Copak nemáme dost českých slov ? Životopis jako "sprosté" slovo ???
Nejsem bůhvíjaká češtinářka ( ve smyslu šíleného patriotismu...), nevyjadřuji se nijak košatě, byť by se mi to leckdy líbilo ( pokud toho není příliš). Obdivuji, jakou má někdo slovní zásobu, jak dokáže popsat obyčejnou tužku, nadneseně povyprávět o trávě, o západu Slunce, o košíku čerstvě natrhaných jahod... No, zpět na zem.
Renáta Čechová
I takové dny jsou...
Nebyl to hezký den. Všechno začalo ráno, kdy jsem potkala ve starém VW Brouk tři jeptišky. Jedna, asi ta nejdůležitější, řídila, další seděly vzadu, povídaly si a smály se. Vidět jeptišky, jak se smějí bylo sice úsměvné i pro mě, ale jinak mě jejich spatření nepotěšilo. Znáte takové ty dětské povídačky, kdy nesmíte šlápnout na kulatý kanál, na spáru v kachličkách...když vidíte kominíka, chytíte se za knoflík...když se s někým shodnete při vyslovení slova, tak ho praštíte do ramene, to mi dělá moje dcera, vždycky mám pocit, že mě chce zabít...když vám přeběhne černá kočka přes cestu, tak musíte plivat...pokaždé je zde něco, co hned o nastalé situaci řekne, že se stane něco blbého (s výjimkou tedy kominíka...)
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2416x